Historie

   Tělocvičná jednota Sokol byla ve Sněžném založena na členské schůzi dne 8. srpna 1913. V její více než devadesátileté historii došlo k mnoha událostem, které se úzce prolínaly i s historií obce a jejími obyvateli.

   V prvním roce své činnosti měla jednota k 30. červnu 1914 celkem 27 členů. V době 1. světové války musela značná část členů Sokola narukovat na frontu. Do války bylo povoláno celkem 18 členů, z nich se nevrátili dva. Na následky válečných zranění zahynul také Ladislav Hradecký, první náčelník sněženské jednoty.

   Po vzniku Československé republiky a návratu sokolů z válečných bojišť se znovu aktivizovala činnost tělocvičné jednoty. Pořádala se pravidelná cvičení a účastnila se okrskových cvičení a župních sokolských sletů i všesokolských v Praze. Sokolové byli i duší společenského života obce. Pravidelně se konaly sokolské plesy-šibřinky, silvestrovské večírky, divadelní představení, besedy a další akce. Jako tělocvičná místnost byl využíván sál místního hostince „U Vébrů“.

   Ve 30. letech minulého století, kdy došlo ze strany hitlerovského Německa k akutnímu ohrožení ČSR, prováděl Sokol činnosti směřující k tělesnému a mravnímu povznášení sokolské mládeže. V rámci programu „Na stráž“ ve spolupráci s aktivními důstojníky procházeli mladí sokolové brannou přípravou, pomineme-li, že nejzákladnější bylo aktivní tělesné cvičení v jednotlivých jednotách. Nejinak tomu bylo i ve Sněžném. X.všesokolský slet v roce 1938 i za velké účasti našich cvičenců byl skutečným vyvrcholením branného postoje Sokolstva i celého národa, manifestací odhodlání bránit republiku před nacistickým Německem.

   V roce 1938 nastal největší nárůst počtu členů ČOS. Stejně tomu bylo i v naší sokolské jednotě. K 31.12.1938 měla jednota 68 členů, z toho 52 mužů a 16 žen. V dalším období po mnichovském diktátu, ztráty pohraničí a německé okupaci 15.3.1939 došlo ke vzniku Protektorátu Čechy a Morava. K úplnému zákazu Sokola došlo v roce 1941. Mnoho činovníků a obyčejných členů sokolského hnutí skončilo v koncentračních táborech, věznicích a na popravištích německých okupantů.

   Přesto po celou dobu války, kdy jediným povzbuzením byl poslech zahraničních rozhlasů, mnozí členové Sokola pracovali nejen v odboji, ale i ve směru sociálním. Pořádaly se sbírky na pomoc pozůstalým po vězněných a popravených.

   3. června 1940 byl při vyučování zatčen vzdělavatel jednoty řídící učitel Jaroslav Drahorád, poručík v záloze. Byl duší kulturního života obce, cvičitelem a vzdělavatelem jednoty. Jako důstojník čsl. armády navázal po okupaci styky na odbojovou organizaci Obrana národa v Dobrušce a v Hradci Králové. Jím založená odbojová skupina ve Sněžném sestávala právě ze členů Sokola. Opatřoval jí zbraně a náboje, rozšiřovali letáky a ilegální tiskoviny. Vězněn byl nejprve v Hradci Králové, dále následovaly věznice v Budyšíně, Terezíně a Drážďanech. Zahynul v koncentračním táboře Osvětim 8.2.1942. V roce 1946 byl prezidentem republiky vyznamenán Čsl. válečným křížem 1939 in memoriam.

   Po zatčení J.Drahoráda se odbojová skupina spojila s podobnou v Novém Hrádku, která však byla také objevena a okupanty zlikvidována. Podařilo se však uprchnout Josefu Slavíkovi, rodákovi ze Sněžného a bývalému členovi Sokola Sněžné. Po několikadenním bloudění a skrývání se uchýlil do své rodné obce, kde se ho členové Sokola ujali a ilegálně ho po celé čtyři roky přechovávali v úkrytu až do osvobození. J.Slavík byl v roce 1946 vyznamenán Čsl. válečným křížem 1939.

      

   Tělocvičné slavnosti při otevření sportoviště a koupaliště.

      

Pocta padlým Sokolům za účasti Jana Masaryka.

   Po osvobození byla činnost Sokola v obci zahájena již 5.5.1945. Do Sokola se aktivně zapojilo 48 mužů a 10 žen. v roce 1948 se naši členové zúčastnili i XI. všesokolského sletu, na dlouhou dobu posledního. Výstavba koupaliště, pozdějšího základu tělocvičné a táborové základny, byla zahájena roku 1954. Na této akci bylo odpracováno množství dobrovolných brigádnických hodin. Tato svépomocná „tradice“ prakticky trvá dodnes. V roce 1957 se také sněženský Sokol stal jednou ze součástí ČSTV. Organizaci byl ale ponechán původní název TJ Sokol Sněžné. 1.7.1960 bylo dokončeno a otevřeno koupaliště. Tato akce by se neuskutečnila bez obětavé práce členů a Sokola a dalších složek obce.